Atlas křoví: básně a fotografie o divočině, která roste za plotem a u cesty
Malé nakladatelství Lux ze Strakonic vydalo sbírku, která se nedívá na náměstí ani na upravené parky, ale na křoví podél silnic, zarostlé haldy a opuštěné areály. Barbora Müllerová a Nora Třísková v ní ukazují, že i nenápadná místa na kraji města žijí.
Když se řekne příroda ve městě, většina z nás si vybaví park s lavičkami a pečlivě zastřiženým trávníkem. Kniha Atlas křoví míří jinam. Zajímá ji pás keřů mezi silnicí a polem, zarůstající pozemek za plechovým plotem nebo stará halda, kam se na nedělní procházku vydá málokdo. A přesně tam nachází spoustu života.
Sbírka, kterou se dá listovat jako mapou
Texty napsala Barbora Müllerová, která se podle nakladatele věnuje ilustraci a kurátorské práci a knize dala i grafickou podobu. Fotografie pořídila fotografka a hudební publicistka Nora Třísková. Brožovaná kniha má 96 stran a v roce 2026 ji vydalo nakladatelství Lux, které sídlí ve Strakonicích.
Recenzent webu iLiteratura Vít Ondrák popisuje, že sbírka má pět oddílů. Už jejich názvy prozrazují, kam čtenáře zavedou: k rumištím a křákům u cest, do měst, na haldy hlušiny, do „liminálu“, tedy na pomezí, a nakonec k brownfieldům, plotům a ohradám. Stránky nejsou očíslované. Recenzent v tom vidí pozvánku otevřít knihu kdekoli, podobně jako se v atlasu zalistuje na libovolné mapě.
Bez, hloh a ostružiny
Podle recenze jde o poezii, kterou je skoro cítit pod prsty. Básně pracují s dotykem, s vůní i pachem a s přesnými botanickými názvy. Objevují se v nich bezinky, hlohy, ostružiny nebo divoké šeříky. Autorky si podle recenzenta všímají i toho, že na takových místech rostou rostliny jinak než v upravených parcích.
Tato zapomenutá zákoutí recenze nazývá vágními terény. Hnízdí v nich ptáci, schovávají se tu zvířata a občas se tu nečekaně potkají lidé. Nakladatel v anotaci dodává, že kniha sleduje drobné příběhy lidských i nelidských obyvatel těchto míst a že nese poselství naděje a obnovy. Do sbírky se podle anotace promítá i osobní vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka.
Fotky, které nejsou jen ilustrace
Fotografie tvoří podle recenze podstatnou část knihy. Bývají rozmazané, v pohybu nebo přesvícené a s básněmi spolu vedou rozhovor. Někdy prý čtenář ani hned nepozná, jestli má před sebou obraz, báseň, nebo obojí. Recenzent oceňuje také čistou typografii a příruční formát, díky kterému se kniha hodí do batohu na průzkum okolí.
Zajímavostí je přebal. Podle nakladatele jde o plakát s fotografiemi Nory Třískové, vytištěný technikou riso ve třech variantách, a podle recenze obstojí i jako samostatný obraz. Recenze sbírku celkově hodnotí kladně a vyzdvihuje hlavně to, jak dokáže obrátit pozornost od středu k okrajům.
Pro koho je kniha
- Pro milovníky poezie, kteří mají rádi verše plné přírody a smyslů.
- Pro městské chodce a pozorovatele, kteří se rádi zastaví u keře za garážemi a zajímá je, kdo v něm bydlí.
- Pro příznivce fotografie, protože obrazy jsou tu stejně důležité jako slova.
Kde knihu najít
Knihu představuje na svém webu nakladatelství Lux (odkaz ve zdrojích). Zeptat se na ni můžete také ve své knihovně. A pak už stačí vyrazit na nejbližší okraj města a podívat se pozorněji, co roste kolem cesty.
Zdroje
Článek připravila umělá inteligence podle uvedených zdrojů, před zveřejněním jej zkontrolovala a schválila redakce jasno.info.