Přes dvě stě pulců žlutých žabek a první mladí čolci: v hannoverské zoo se daří vzácným obojživelníkům

Žáby, čolci a mloci nepatří mezi zvířata, kvůli kterým se před výběhy tvoří fronty. V Erlebnis-Zoo v německém Hannoveru jim ale věnují celý pavilon s názvem Amphibium. Žije v něm 13 druhů obojživelníků a devět z nich je zapojeno do koordinovaných chovných programů. Koncem října zoo oznámila, že se tu podařilo rozmnožit dva vzácné druhy z opačných konců světa.

Malé zlaté žabky z Kolumbie

Pralesnička strašná (Phyllobates terribilis) měří obvykle necelých pět centimetrů a je zbarvená do sytě žluté. Pochází z deštného pralesa na tichomořském pobřeží Kolumbie, kde obývá jen malé území. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ji řadí mezi ohrožené druhy.

V Hannoveru se letos vylíhlo přes 200 pulců. V přírodě se o snůšku stará sameček: zhruba tři týdny ji hlídá a udržuje vlhkou, a když se pulci vylíhnou, odnese je na zádech do vody. V zoo tuhle práci z velké části převzali ošetřovatelé. Většinu vajíček sbírají z míst připravených ke kladení a pulce dál vychovávají v odchovné stanici.

Mladé žabky nezůstávají jen v Hannoveru. Zoo je předává dalším chovatelům v síti Citizen Conservation, kterou tvoří zoologické zahrady, odborné spolky i soukromí chovatelé. Čím víc zkušených chovů, tím pevnější je záložní populace druhu.

Čolci, kteří kladou vajíčka na souš

Druhým úspěchem je krokodýlí čolek Zieglerův (Tylototriton ziegleri). Vědci ho jako samostatný druh popsali teprve v roce 2013 a pojmenovali po zoologovi Thomasi Zieglerovi. Dospělí čolci dorůstají 13 až 16 centimetrů, jsou tmaví a spodní stranu ocasu a obvykle i konečky prstů mají jasně červené. Žijí jen na několika místech v hustých lesích na pomezí jižní Číny a severního Vietnamu.

Tito čolci mají zvláštní zvyk: samice nekladou vajíčka do vody, ale na břeh nedaleko tůně, často pod mech. Larvy pak do vody spláchne déšť. V hannoverském teráriu proto chovatelé připravili okraj z mechu, na který samice vajíčka kladou. Ošetřovatelé je pak ručně posbírají a rozdělí. Na vlhké buničině se larvy líhnou po 22 až 36 dnech.

Pět mláďat už prošlo proměnou a z vodních larev se z nich stali malí suchozemští čolci. Dalších 21 larev se ještě vyvíjí. Ošetřovatel Alexander Klimcuk má radost, že nejtěžší období mají první mláďata za sebou, a věří, že se je podaří úspěšně odchovat. Zoo teď s Citizen Conservation buduje koordinovaný chov, aby tento čolek měl stabilní populaci i mimo svůj domov.

Proč na obojživelnících záleží

Obojživelníci patří k nejohroženějším skupinám obratlovců. Podle hannoverské zoo hrozí vyhynutí zhruba 40 procentům jejich druhů. Ředitel zoo Andreas M. Casdorff připomíná, že chov a odchov zvířat v lidské péči patří k důležitým nástrojům, jak druhy zachovat.

Kde to vidět

• Pavilon Amphibium je součástí Erlebnis-Zoo Hannover. Návštěvníci tu mohou nahlédnout do prosklené odchovné stanice a vidět obojživelníky v různých fázích proměny.
• Divoké obojživelníky v přírodě nesbírejte a nepřenášejte. Nejvíc jim pomůže, když jim zůstanou zachované tůně, mokřady a klidná místa u vody.