Na dně jezera Arendsee leží dřevo staré 10 500 let. Archeologové zjišťují, co z něj tehdejší lovci postavili

Jezero Arendsee v kraji Altmark na severu Saska-Anhaltska skrývá pod hladinou kus velmi dávné historie. Zemský úřad pro památkovou péči a archeologii Saska-Anhaltska (LDA) tu už několik let vysílá potápěče a podvodní archeology. Letos ze dna vynesli kusy dřeva, na kterých jsou stopy lidské práce zhruba z doby před 10 500 lety.

V čem je záhada

Nálezy pocházejí z mezolitu, tedy ze střední doby kamenné. Krajinu tehdy obývali lovci, rybáři a sběrači a zemědělství v ní ještě nikdo neznal. Mezi kusy dřeva je asi 1,6 metru dlouhý kůl se zřetelnými stopami po kácení a opracování a k tomu prkna rozštípaná ze kmene, dlouhá až kolem 1,3 metru.

Otázka zní: k čemu sloužily? Mohly být součástí chýše, ale stejně tak mohou pocházet z nějaké dřevěné konstrukce, jakou z té doby zatím neznáme. Odborníci z LDA proto o stavbě mluví jako o možnosti, kterou je teprve třeba prověřit, nikoli jako o hotovém závěru.

Co o tom víme

Dřevo se obvykle během tisíciletí rozloží beze stopy. Jezero Arendsee je ale výjimečné. Pod ním leží solný peň a dno jezera kvůli tomu velmi pomalu klesá. Vrstvy z doby lovců a sběračů tak dnes leží asi ve 20 metrech pod hladinou, překryté jen tenkou vrstvou usazenin, kde se dřevu daří přečkat věky.

Zemský archeolog Harald Meller podle tiskové zprávy LDA řekl, že nálezy ukazují střední dobu kamennou ve zcela novém světle. Ve středním Německu se totiž stavby z té doby dosud daly vysledovat jen podle odlišně zbarvených míst v půdě. Samotné dřevo se z tak dávné doby dochovalo jen vzácně.

Vedoucí projektu Marcel Weiß upozorňuje, proč je otázka tak zajímavá. První zemědělci, kteří stavěli velké dlouhé domy, dorazili do střední Evropy asi o 3 000 let později. Kdyby se potvrdilo, že lovci a sběrači u jezera Arendsee stavěli trvalejší obydlí nebo jinak soustavně upravovali místo, kde žili, změnilo by to pohled na jejich způsob života i na to, jak vznikala kulturní krajina, kterou známe dnes.

Co zůstává otevřené

Zatím tedy nevíme, jak stavba vypadala ani k čemu přesně sloužila. Archeologové chtějí nejdřív zjistit, jak je naleziště staré a rozlehlé a jak byly jednotlivé kusy dřeva původně rozmístěné vůči sobě.

Pomáhá jim v tom technika. Při druhé letošní výpravě spolupracovali s Fraunhoferovým institutem IOSB-AST v německém Ilmenau. Dálkově řízený podvodní robot se sonarem s vysokým rozlišením zmapoval někdejší břeh jezera, který dnes leží pod vodou. Podle těchto map si badatelé vytipují místa pro další ponory a výzkum.

Každý další kůl nebo prkno, které se podaří najít na původním místě, tak může přiblížit odpověď na otázku, jak bydleli lidé, kteří tu žili dávno předtím, než se v kraji začalo hospodařit na polích. Záhada jezera Arendsee se luští pomalu a pečlivě, kousek po kousku.