Pomocník na kamenitá pole: ve Stralsundu stavějí robota, který sám posbírá kameny

Vědci z německého Stralsundu a Greifswaldu učí pásové vozidlo, aby na poli samo našlo kameny a odvezlo je. Na zkoušky dorazil první stroj a projekt míří hlavně k menším farmám.

Redakce jasno.info2 min čtení
Pásový robot s drapákem sbírá kameny na poli, nad ním krouží dron (ilustrační kresba)
Pásový robot s drapákem sbírá kameny na poli, nad ním krouží dron (ilustrační kresba) · jasno.info · vlastní kresba

Na polích dnes běžně pracuje vyspělá technika. Jedna práce se ale pořád dělá postaru: sbírání kamenů. Na mnoha místech je lidé z oranice vybírají ručně. Výzkumníci z německého pobřeží Baltského moře chtějí tuhle dřinu svěřit robotovi.

Kdo na tom pracuje

Projekt se jmenuje AutARC, což je zkratka anglického názvu pro samostatně pracující zemědělské roboty a jejich součásti. Pracuje na něm strojní fakulta Vysoké školy ve Stralsundu (Hochschule Stralsund) spolu s matematiky a informatiky z nedaleké univerzity v Greifswaldu. Je součástí většího projektu ArtIFARM, který zkoumá, jak může umělá inteligence pomoct v zemědělství.

Cílem je předváděcí model menšího robota, který se dá vybavit různými nástroji a starat se o pole. Jako první úkol dostal právě kameny. Má je sbírat co nejvíc sám a přitom šetrně k půdě.

Jak má robot fungovat

Základem je dálkově ovládané pásové vozidlo Moritz FR75, původně určené pro práci v lese. Do Stralsundu dorazilo v září a vědci s ním už absolvovali první jízdy po areálu školy. „Teď konečně můžeme naše plány převést do praxe přímo na stroji,“ popsal radost z dodávky výzkumník Hannes Krüger-Korthase.

Pásy rozloží váhu stroje na větší plochu, takže méně udusají ornici. Motor o výkonu 55 kW stačí i na pohon hydraulických nástrojů. Ty se upevní do jednotného držáku, takže stejné vozidlo může později dělat i jinou práci než sběr kamenů.

Nejvíc práce čeká vědce na „očích“ a „mozku“ robota. Program s umělou inteligencí se má naučit kameny a další předměty na poli rozpoznat, zařadit a určit jejich přesnou polohu. Ještě před výjezdem může pole přeletět dron a zmapovat, kde kameny leží. Podle mapy si pak robot spočítá trasu, která půdu zatíží co nejméně. Když cestou objeví další kámen nebo zjistí, že se předtím spletl, naplánuje si cestu znovu.

Pro koho je určen

Autoři myslí hlavně na menší statky. Robot má být kompaktní a skládat se z běžně prodávaných strojů, aby nebyl drahý. Díky tomu by mohl být dostupný i pro menší hospodářství.

Projekt potrvá od října 2025 do září 2028 a podporuje ho německé spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum částkou zhruba 1,2 milionu eur. V září tým uzavřel první třetinu práce a dokončil podrobný návrh řešení.

V jaké fázi projekt je

Zatím jde o začátek cesty. Vědci teď postupně vyvíjejí a zkoušejí jednotlivé části, tedy řízení, rozpoznávání okolí a navigaci. Hotový celek pak vyzkoušejí na polích zemědělců, kteří se do projektu zapojili. Z předváděcího modelu by časem mohl vzniknout prototyp a později i stroj, který si budou moci koupit sami farmáři.

Kde se o tom dozvědět víc

  • Průběh projektu sleduje web projektu ArtIFARM Vysoké školy ve Stralsundu (v němčině), kde tým zveřejňuje novinky z vývoje.

Zdroje

  1. Stralsunder Forscher entwickeln autonomen Roboter zum Feldsteine sammeln – Sundblick
  2. AutARC – Autonomous Agriculture Robots and Components – ArtIFARM, Hochschule Stralsund
  3. Novinky projektu ArtIFARM (zprávy o AutARC ze září 2026) – Hochschule Stralsund

Článek připravila umělá inteligence podle uvedených zdrojů, před zveřejněním jej zkontrolovala a schválila redakce jasno.info.