Odkud se vzali netopýři: velká studie ukazuje, že jejich příběh začal nejspíš v Evropě

Rychlý klikatý let za soumraku zná skoro každý. Netopýři patří k nejúspěšnějším savcům vůbec. Na světě dnes žije kolem 1 500 jejich druhů. Kde a kdy se ale na Zemi vzali, bylo dlouho jednou z otevřených otázek biologie.

V čem je záhada

Netopýři se vyvinuli v něco, co jinde mezi savci nenajdeme. Létají vlastní silou a v noci se orientují echolokací: vydávají vysoké tóny a podle ozvěny poznají, kde je kořist nebo překážka. K tomu jsou neobvykle odolní vůči nemocem a dožívají se podle německého Senckenbergova ústavu osmkrát až desetkrát vyššího věku, než by odpovídalo jejich velikosti.

Kdy, kde a jak se tahle výjimečná skupina vyvinula, ale zůstávalo v mnoha ohledech nejasné. Dřívější úvahy kladly kolébku netopýrů spíš do Afriky, Asie nebo Severní Ameriky. Dlouho se také řešilo, v jaké fázi vývoje netopýři začali používat echolokaci.

Co o tom víme

Na konci září vyšla v odborném časopise Nature dosud nejrozsáhlejší studie o vývoji netopýrů. Připravilo ji 137 výzkumníků sdružených v mezinárodním projektu Bat1K. Hlavní autorkou je Ariadna E. Morales, na práci se podíleli mimo jiné Michael Hiller ze Senckenbergova ústavu ve Frankfurtu, Emma Teeling z University College Dublin a Liliana M. Dávalos ze Stony Brook University v New Yorku.

Tým sestavil sbírku kvalitních genomů 103 žijících druhů ze všech 21 známých čeledí netopýrů, z toho 42 genomů přečetl úplně poprvé. Mezi vzorky byly i kuriozity, například thajský netopýr Craseonycteris thonglongyai, který měří jen asi 3 centimetry, nebo novozélandský netopýr Mystacina tuberculata, jenž umí čile pobíhat po lesní půdě. Genetická data pak vědci propojili se znaky 44 vyhynulých druhů známých ze zkamenělin.

Výsledný rodokmen ukazuje, že první netopýři se podle všeho objevili v Evropě přibližně před 65 miliony let, v paleocénu, na samém počátku třetihor. Odtud se jejich předkové rozšířili do Afriky a z tohoto evropsko-afrického centra postupně osídlili Asii, obě Ameriky i Austrálii.

Studie přinesla odpověď i na druhou otázku. Zkamenělý netopýr rodu Vielasia se v rodokmenu zařadil na nejstarší větev. Podle autorů to naznačuje, že echolokace i aktivní let vznikly už na samém začátku vývoje netopýrů, ještě než se rozrůznili do dnešních skupin. Badatelům se navíc podařilo zrekonstruovat, jak mohl vypadat genom společného předka všech netopýrů.

Co zůstává otevřené

Je dobré říct, že jde o rekonstrukci na základě dat a statistických metod. Zúčastněné instituce proto mluví o evropském původu jako o velmi pravděpodobném, nikoli jistém. Každá další zkamenělina z doby nejstarších netopýrů může obraz upřesnit, nebo poopravit.

Otevřená zůstává také otázka, jak netopýři dokážou žít tak dlouho a zůstat zdraví. Nový rodokmen a soubor genomů je ale podle vědců pevným základem, na kterém může další výzkum stavět. Až tedy někdy večer uvidíte nad hlavou kličkovat netopýra, můžete si říct, že jeho předci možná poprvé vzlétli právě tady, v Evropě.