Bílkovina v krmení jako štít pro larvy: čeští vědci chystají ochranu včelího plodu

Mor a hniloba včelího plodu patří u nás k poměrně častým nemocem včel. Obě způsobují bakterie, které se usadí ve střevech larev, a dosud proti nim neexistuje žádná léčba. Postižené včelstvo se proto musí zlikvidovat. Tým z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR teď ukázal, že larvy jde chránit dřív, než se s nákazou vůbec setkají.

Jak ochrana funguje

Vědci z laboratoře, kterou vede Petr Malý, navrhli bílkovinu, která dokáže narušit obal škodlivých bakterií, a tím je zneškodnit. Včelaři by ji přidávali do krmení. Dospělé včely ji s potravou zpracují a v mateří kašičce ji donesou larvám. Ty pak mají ve svém trávicím ústrojí „vestavěnou“ obranu právě proti původcům obou nemocí.

Najít správnou bílkovinu nebylo jednoduché. Musela vydržet cestu přes včelí krmení, zasáhnout jen ty správné bakterie a zároveň musí jít vyrábět levně. Za zhruba pět let práce vzniklo v laboratoři deset kandidátů, z nichž tým vybíral ten nejvhodnější.

Na vývoji se podílejí tři partneři. Odborníci z Výzkumného ústavu včelařského hlídají, aby látka byla bezpečná pro včely ve všech fázích vývoje, aby nezanechávala stopy například v medu a aby nevadila ani lidem. Firma Dyntec z Terezína převedla výrobu z laboratoře do většího měřítka a hledala, jak ji zlevnit.

Testovací hala, kde je pořád léto

S nakažlivými bakteriemi se nedá pokusně pracovat na otevřené louce. Proto vznikla v Terezíně zvláštní proletová hala o třech oddílech. Je dokonale uzavřená, takže z ní infekce nemůže uniknout, a přitom v ní včely žijí skoro jako venku. Mají tu úly i dost potravy, vzduch se pravidelně zvlhčuje a světlo dopadá odrazem z hliníkové fólie. Tím se částečně polarizuje, podobně jako denní světlo, na které jsou včely zvyklé z přírody. Takových zařízení je podle vývojářů na světě jen několik.

Právě v této hale si včelstva prošla závěrečnými zkouškami. Výsledky jsou povzbudivé: bílkovina se skutečně dostala až do střev larev a ochránila je před infekcí, kterou vědci záměrně vyvolali.

Co bude dál

Do včelínů se přípravek hned tak nedostane. Evropský lékopis vyžaduje doložit, že je účinný a neškodný, a u včel se to musí prokázat na celém společenstvu, nejen na larvách. V nejlepším případě by schvalování mohlo trvat asi tři roky.

Během té doby chtějí odborníci látku vyzkoušet v terénu. Kolem každého ohniska nákazy se vyhlašuje ochranné pásmo široké tři až pět kilometrů a právě tam se nemoc často znovu objevuje. Pokud ošetřená včelstva v těchto pásmech zůstanou zdravá, bude to pro včelaře i pro vědce nejlepší důkaz, že ochrana funguje.

Projekt je součástí Národního centra biotechnologií ve veterinární medicíně, které podporuje Technologická agentura ČR. Biotechnologický ústav s terezínskou firmou spolupracuje už jedenáct let.

Kde se o tom dozvědět víc

• Podrobnosti o projektu zveřejnila Akademie věd ČR ve své tiskové zprávě.
• Informace o nemocech včelího plodu najdete na webu Výzkumného ústavu včelařského (beedol.cz).