Želvy bahenní se vracejí k polské řece Nidě: letos přibylo třicet mláďat
V jižním Polsku vypustili ochránci přírody do obnovených mokřadů u Nidy dalších 30 mladých želv bahenních. Od loňského podzimu jich tam vrátili už 70, přestože tento druh z kraje před desítkami let zmizel.
Údolí řeky Nidy ve Svatokřížském vojvodství na jihu Polska má o 30 obyvatel víc. V pátek 25. září 2026 tam ochránci přírody pustili do vody třicet mladých želv bahenních (Emys orbicularis). Stalo se tak v obci Umianowice, která leží v oblasti kterou spravuje sdružení Svatokřížských a Nadnidzianských krajinných parků. Od září 2025 se sem díky stejnému programu vrátilo už 70 želv.
Domov, který bylo potřeba vrátit
Želva bahenní je jediná želva, která v Polsku žije přirozeně. Patří tam k přísně chráněným druhům a polská červená kniha ji vede jako silně ohroženou. Dožívá se až 120 let a dospělá zvířata měří 30 až 40 centimetrů. Nejlépe se jí daří v mělkých, klidných vodách, v rozlivech a podmáčených loukách.
Právě o takové prostředí přišla. Úpravy krajiny a odvodňování způsobily, že z Ponidzí před desítkami let úplně vymizela. Situace se změnila díky evropskému projektu LIFE, v jehož rámci odborníci obnovili vnitrozemskou deltu Nidy. Řeka se znovu může rozlévat do okolních luk a obnovila se i její stará ramena. Pro želvy tak opět vzniklo vhodné místo k životu.
Jak se z mláděte stane divoká želva
Mláďata pocházejí z Poleského národního parku na východě Polska, který má s chovem tohoto druhu dlouholeté zkušenosti. Než se dostanou do řeky, rostou v Přírodovědném vzdělávacím středisku v Umianowicích. Jak popsalo Radio Kielce, mají tam nádrže dlouhé přes dva metry. V jejich jedné části je voda teplejší a víc prosluněná, v druhé chladnější a hlubší, takže si želvy samy volí, kde jim je lépe. Malé želvy se živí převážně živočišnou potravou, například rybami a plži, starší si přidávají i rostliny, třeba okřehek.
Letos v létě se do přípravy zapojili i čtyři mladí dobrovolníci z Egypta, Turecka a Itálie. Pomáhali s péčí o želvy. Pracovníci střediska mezitím zkoumali, jestli si zvířata zapamatují cestu k potravě v malém bludišti a jestli ji najdou i další den. Taková dovednost se jim ve volné přírodě bude hodit.
Sledované cesty
Část vypuštěných želv nese na krunýři malou vysílačku. Přírodovědci díky ní uvidí, kudy se zvířata pohybují a jak si v novém domově vedou. Při letošním vypouštění nechyběli ani mladí členové krajského Mládežnického sejmiku, pro které to byl začátek dvoudenního vzdělávacího setkání.
První skupinu 25 želv vrátili ochránci do Nidy v září 2025 a v dalších týdnech přidali další. Na jaře 2026 už bylo podle Radia Kielce v přírodě 40 želv. Středisko počítá s tím, že během tří let jím projde celkem 150 mláďat. Dlouhověké želvy tak mají dobrou šanci se na Ponidzí znovu natrvalo zabydlet.
Zdroje
Článek připravila umělá inteligence podle uvedených zdrojů, před zveřejněním jej zkontrolovala a schválila redakce jasno.info.