Želvy bahenní se vracejí k polské řece Nidě: letos přibylo třicet mláďat

V jižním Polsku vypustili ochránci přírody do obnovených mokřadů u Nidy dalších 30 mladých želv bahenních. Od loňského podzimu jich tam vrátili už 70, přestože tento druh z kraje před desítkami let zmizel.

Redakce jasno.info2 min čtení
Mladá želva bahenní s typickými žlutými tečkami na břehu řeky mezi rákosím (ilustrační kresba)
Mladá želva bahenní s typickými žlutými tečkami na břehu řeky mezi rákosím (ilustrační kresba) · jasno.info · vlastní kresba

Údolí řeky Nidy ve Svatokřížském vojvodství na jihu Polska má o 30 obyvatel víc. V pátek 25. září 2026 tam ochránci přírody pustili do vody třicet mladých želv bahenních (Emys orbicularis). Stalo se tak v obci Umianowice, která leží v oblasti kterou spravuje sdružení Svatokřížských a Nadnidzianských krajinných parků. Od září 2025 se sem díky stejnému programu vrátilo už 70 želv.

Domov, který bylo potřeba vrátit

Želva bahenní je jediná želva, která v Polsku žije přirozeně. Patří tam k přísně chráněným druhům a polská červená kniha ji vede jako silně ohroženou. Dožívá se až 120 let a dospělá zvířata měří 30 až 40 centimetrů. Nejlépe se jí daří v mělkých, klidných vodách, v rozlivech a podmáčených loukách.

Právě o takové prostředí přišla. Úpravy krajiny a odvodňování způsobily, že z Ponidzí před desítkami let úplně vymizela. Situace se změnila díky evropskému projektu LIFE, v jehož rámci odborníci obnovili vnitrozemskou deltu Nidy. Řeka se znovu může rozlévat do okolních luk a obnovila se i její stará ramena. Pro želvy tak opět vzniklo vhodné místo k životu.

Jak se z mláděte stane divoká želva

Mláďata pocházejí z Poleského národního parku na východě Polska, který má s chovem tohoto druhu dlouholeté zkušenosti. Než se dostanou do řeky, rostou v Přírodovědném vzdělávacím středisku v Umianowicích. Jak popsalo Radio Kielce, mají tam nádrže dlouhé přes dva metry. V jejich jedné části je voda teplejší a víc prosluněná, v druhé chladnější a hlubší, takže si želvy samy volí, kde jim je lépe. Malé želvy se živí převážně živočišnou potravou, například rybami a plži, starší si přidávají i rostliny, třeba okřehek.

Letos v létě se do přípravy zapojili i čtyři mladí dobrovolníci z Egypta, Turecka a Itálie. Pomáhali s péčí o želvy. Pracovníci střediska mezitím zkoumali, jestli si zvířata zapamatují cestu k potravě v malém bludišti a jestli ji najdou i další den. Taková dovednost se jim ve volné přírodě bude hodit.

Sledované cesty

Část vypuštěných želv nese na krunýři malou vysílačku. Přírodovědci díky ní uvidí, kudy se zvířata pohybují a jak si v novém domově vedou. Při letošním vypouštění nechyběli ani mladí členové krajského Mládežnického sejmiku, pro které to byl začátek dvoudenního vzdělávacího setkání.

První skupinu 25 želv vrátili ochránci do Nidy v září 2025 a v dalších týdnech přidali další. Na jaře 2026 už bylo podle Radia Kielce v přírodě 40 želv. Středisko počítá s tím, že během tří let jím projde celkem 150 mláďat. Dlouhověké želvy tak mají dobrou šanci se na Ponidzí znovu natrvalo zabydlet.

Zdroje

  1. Żółwie błotne wracają nad Nidę – Urząd Marszałkowski Województwa Świętokrzyskiego
  2. 150 żółwi trafi do Umianowic w ciągu trzech lat – Radio Kielce
  3. Wolontariusze z zagranicy pracują z żółwiami – Radio Kielce
  4. Żółwie błotne wróciły na Ponidzie – Lokalna Telewizja

Článek připravila umělá inteligence podle uvedených zdrojů, před zveřejněním jej zkontrolovala a schválila redakce jasno.info.